Do maďarského historického městečka jsme se vydali z Blanska autem já (Jarek), Marcelka a Martin Štoudek alias Kolumbus a z Brna se k nám připojil Ondra Jurásek. Ondra Šilt už nějaký čas v Maďarsku pobýval s klanem Pocsaiových. Už předem jsme se domluvili, že zformujeme čtyřčlenné družstvo (Marcelka nehrála) a budeme soutěžit o slevy na ubytování. Z Ostravy přijeli druhý den ráno k našemu překvapení taky Zoltan Domonkos s Daliborem Šodkem.
Visegrad je malé městečko žijící hodně z turistického ruchu. Jsou tam pozůstatky královského paláce Zikmunda Lucemburského a pořádají se tam středověké turnaje a slavnosti. S obnovou památek se vůbec nemazlí: starou polorozbořenou věž normálně dostaví nově opracovanými kvádry a vršek dolijí betonem, takže ze správného úhlu podhledu se středověká věž jeví jako docela solidní post šedého komunistického sídliště. Současně s turnajem go byl ve městě i šachový turnaj, což poznali vítězové v go na medailích s šachovými figurkami.
Bohužel jsme my tři nikde neshnali forinty a ani na hranicích nešly proměnit. Zachraňoval nás Ondra. Sotva jsme dojeli, organizátor nás bez ptaní pozval na večeři. Říkali jsme si, že na něj musíme pozvolna: nejprve se najíme, pak budeme chtít laciné ubytování a nakonec teprv na něj vybalíme, že nemáme chechtáky. On nás bez ptaní odvezl do penzionu a řekl, že jako nejlepší, i když jediné, družstvo z Čech máme nárok na poloviční slevu ze startovného i ubytování. Stravné bylo zajištěno třikrát denně za asi sto korun, no neberte to! I když ty maďarské chutě... Třeba smažený sýr (kolečko průměru 3 cm) se suchou rýží a navrch miňonky zapíjené vodou.
Druhý den ráno hledáme směnárnu. Hrůza, všechno zavřeno. Jediné forinty padly na poloviční startovné, ještě nás založil Onda Šilt a my už nemáme ani floka. Celý víkend bez peněz, nemůžeme jít ani na pivo. Plné kapsy eur jsou k ničemu, ani na benzínce je neberou. Se slzou v oku vzpomínáme na tradiční ideály postu a odříkání. No nic, musíme se vrhnout na práci. A naší prací je vítězit!
Ondra Šilt skóroval druhé místo v turnaji, prohrál pouze s vítězným Korejcem Hwang In-Seongem. Třetí pak skončil Tibor Pocsai a klan Pocsaiů uzavřela Rita na 7. místě. Mně se taky nadmíru dařilo, uhrál jsem 4 body a velmi pravděpodobně i vyšší třídu, což by měl konečně pochopit i ten pomalý bodový systém. Nad to jsem byl ještě nejlepší ve svém pásmu tříd, takže jsem dostal 10 tisíc chechtáků a mohl splatit dluhy. Kolumbus skóroval rovněž 4 body a byl spokojen. Ondra měl smůlu na los a jedno kolo pauzíroval, uhrál 2 body. Jako nejlepší družstvo jsme obdrželi i čtyři vína se speciálními upomínkovými nálepkami: kdyby jsme je tak měli na začátku a ne nakonci... Dalibor rovněž zaskóroval 4 body.
Jediné, co lze turnaji vytknout kromě maďarského jídelníčku, bylo velmi pozdní vyhlášení cen, takže jsme na čtyřhodinovou cestu domů vyráželi až o půl sedmé večer. Ale jeli jsme spokojení s elánem do dalších akcí.
Napsal: Jarek Jiruše